• Narodil se počátkem 20. století. v iráckém Nadžafu, tradičním středisku víry a literární kultury, kde se pravidelně konají literární konference a slavnosti.
• Jeho básnické prvotiny se nezachovaly. První báseň byla otištěna v lednu roku 1921. Další se pak začaly objevovat v iráckých a arabských novinách a časopisech.
• Roku 1924 mu vyšla sbírka básní (díwán) pod názvem „Básnické úvahy o lásce, vlasti a jaru“.(Cháwátiru-š-ši´ri fí-l-hubbi wa-l-watani wa-r-rabíˇi). Po doplnění dalšími básněmi byla pak postupně vydávána pod názvem „Básnická sbírka Muhammada Mahdího al-Džawáhirího“. Vydávání bylo dokončeno roku 1928 a na obálce se objevil název Básnická sbírka pocitů a citu“ (Díwán baina-š-šu´úri wal-´átifa).
• Roku 1935 vyšel druhý díl „Básnické sbírky al-Džawáhirího“. Roku 1936 začal básník vydávat list „Převrat“ (al-Inkiláb).
• Roku 1947 se al-Džawáhirí stal poslancem Parlamentu za město Karbalu, ale spolu s dalšími se vzdal mandátu na prostest proti tehdejší prokoloniální politice vlády.
• V září téhož roku odjel do Paříže a Wroclawi, kde se zúčastnil první konference o světovém míru. Byl tam jediným Arabem, protože velký spisovatel Taha Husajn se jí nakonec nezúčastnil.
• V letech 1949 a 1950 se objevilo nové vydání prvního a druhého dílu jeho Básnické sbírky, v r. 1953 pak vyšel její třetí díl.
• Vydával časopis „Veřejné mínění“ (ar-Ra´j al-´ámm), který byl r. 1954 zastaven po konfliktu s vládnoucím režimem.
• Po návratu z Damašku se usadil v ´Alí al-Gharbí až do červencové revoluce r. 1958, kdy se vrátil do Baghdádu.
• Roku 1961 se usadil v Praze, když měl obavy z ohrožení svého života v rodné zemi. Zde pobýval nepřetržitě sedm let a v roce 1965 mu zde vyšla sbírka pod názvem „Pošta z ciziny“ (Barídu-l-ghurba).
• Od konce šedesátých let už opět cestoval, ale do Prahy se vždy vracel jako do svého domova.

• Roku 1971 se v čele irácké delegace zúčastnil osmé celoarabské literární konference v Damašku. V tomtéž roce mu zdejší ministerstvo kultury vydalo sbírku pod názvem „Rozechvění“ (Chaldžát)
• Roku 1973 se v čele irácké delegace zúčastnil deváté celoarabské literární konference v Tunisu.
• Během 70.let procestoval řadu arabských zemí. Na pozvání syrského prezidenta pobýval nějakou dobu v Damašku.
• V r. 1982 vydalo bejrútské nakladatelství al-´Auda další vydání jeho Básnické sbírky, bohatě ilustrované a rozdělené do čtyř svazků.
• V r. 1986 navštívil Varšavu při příležitosti 40. výročí prvního Světového kongresu pracovníků kultury ve Vratislavi. Kromě něj se ho z význačných uměleckých duchů planety zúčastnil mj. i Pablo Picasso.
• V r. 1989 navštívil na oficiální pozvání Libyi, kde se setkal s vůdcem libyjské revoluce Muammarem al-Kaddáfím, který mu předal vysoké státní vyznamenání.
• Rovněž v r. 1989 vydal první díl svých pamětí, po němž v r. 1991 následoval díl druhý. Třetí díl už bohužel napsat nestihl vzhledem k pokročilému věku. Nyní p. Rawa Jassani, ředitel Centra al-Jawahiri, pracuje na sepsání třetího dílu, který pokryje poslední tři desetiletí básníkova života.
• V roce 1991 odjíždí definitivně z Prahy a usazuje se v Damašku jako osobní host syrského prezidenta.
• V r. 1992 navštívil Káhiru při příležitosti stoletého výročí kulturní organizace al-Hilál (půlměsíc), kde ho přijal egyptský prezident Husní Mubárak.
• V r. 1993 na oficiální pozvání navštívil Írán, kde se sešel s tehdejším nejvyšším íránským představitelem ájatolláhem Chámeneím
• V r. 1995 se jako největší arabská kulturní osobnost zúčastnil festivalu „al-Džanádiríja“ v Saúdské Arábii. Během jeho pobytu v této zemi ho přijal saúdský korunní princ Abdalla ibn Abdulazíz.
• Rovněž v r. 1995 ho tehdejší syrský prezident vyznamenal vysokým státním vyznamenáním na slavnosti, uspořádané na jeho počest.
• Umírá v r. 1997 v Damašku.
• Věhlasná encyclopedie Britannica uvedla, že básník al-Jawahiri je jedním z velmi významných mužů světa.
• Nová britsko-arabská encyklopedie ho rovněž označila za jednu z největších světových osobností. To stálo i v dopise, který mu zaslala.
• Al-Džawáhirí je v řadě novin, časopisů, knih a na literárních konferencích připomínán jako jeden z největších arabských básníků, ne-li rovnou jako ten největší.

ZPĚT

... a jeho návrat do Prahy